Ako na výchovný rez orecha?

V České republice se v různých lokalitách úspěšně pěstuje ořešák královský (Juglans regia). Vysazovat jeho odrůdy je možné jak v podzimních měsících od října do listopadu, tak v jarních měsících do dubna.

Obecně je vhodnější výsadba v podzim­ním období, neboť ořešák lépe zakoření. Při jarní výsadbě stromy později raší a v případě suchého jara se stromky hůře ujímají.

Hlavním pěstitelským tvarem ořešáků je vzhle­dem k charakteru a bujnosti jejich růstu čtvrtkmen až vysokokmen s volně rostoucí, případně kotlovitou korunou.

Nižších tvarů lze dosáhnout roubová­ním na semenáče ořešáku královského nebo ořešáku černé­ho, při kterém bylo prokázáno zmenšení koruny až o 20 % vůči semenem množeným odrůdám. Zmen­šit celkovou velikost stromů lze také roubováním na příbuzné druhy, jako je např. ořešák Sieboldův (J. sieboldiana), případně ořešák skalní (J. rupestris).

Pěs­tování roubovanců oproti semenáčům má výhody i v urychlení nástupu do plodnosti, přičemž semenáče plodí nejdříve 15. rokem po výsadbě, kdežto roubované stromy často již ve školce. Nevýhodou štěpování ořešáků je však obecně horší srůstání a špatná afinita s ostatními druhy.

Spon výsadby ovlivňuje nejen způsob dopěstování stromků roubovanec/semenáč), ale i půdní a klimatické podmínky V oblastech s horšími pod­mínkami a u roubovanců se volí spon užší, a to 8 až 10 x 8 až 10 m. V teplých oblastech s dostat­kem vláhy a optimálními půdními vlastnostmi pak spon 14 až 18 x 14 až 18 m.

Ořešáky patří k dlouhověkým dřevinám a jejich životnost se pohybuje i okolo několika set let. Pro­dukční výsadby mají životnost podle celkového sta­vu stromů a zvoleného sponu výsadby 45 let i více.

Ořešák je spolu s broskvoní dřevina s nejvyšší re­generační schopností. Dlouholeté pokusy prokázaly, že u řezem neošetřovaných korun stromů může být 50 až 70 % jejich aktivní plochy neplodné. Naproti tomu, pokud je koruna pravidelně řezem ošetřová­na, sníží se procento neplodné plochy na akcepto­vatelných 30 %.

Optimální termín řezu je v pozdním jaru, v období po vyrašení listů do konce května, ve vyšších polohách i později při délce letorostů asi 10 cm. V tomto období ořešáky po řezu neroní mí­zu a rány do konce vegetace vytvoří kalus.

Ořešák lze prosvětlovat i v průběhu srpna, kdy rány taktéž neroní mízu. Nicméně tento termín řezu není příliš vhodný, neboť vytvořené rány se již do konce vege­tace nezahojí, a hrozí tak poškození mrazem.

Řez volně rostoucí koruny s terminálem

Řez po výsadbě

Pokud se vysazuje špičák, je nezbytné nejprve pro­vést řez na korunku. Optimální výška kmínku ořešáku je 150-180 cm. Pokud se vysazuje kratší špičák, po výsadbě se nezakracuje. Při výsadbě výpěstku s korunkou se provede korekce po­čtu základních výhonů na 3-4 a terminální výhon. Současně je nezbytné odstranit konkurenční vý­hon. Ponechané výhony se zakrátí na dva pupeny. Z prorůstajících pupenů se vybere silnější lépe situovaný letorost, přičemž druhý rezervní se od­straní nebo silně zakrátí.

V průběhu vegetace se postranní obrost na kmínku buď přímo odstraňuje ve větevním kroužku, nebo zakracuje za prvním listem. Všechen obrost z kmene i rezervní letorost musí být do poloviny srpna odstraněn.

Řez ve druhém roce

Po výsadbě špičáku nejsou v prvním roce přírůst­ky příliš intenzivní. V předcházejícím roce narostlé výhony se zakrátí na dva pupeny. Cílem řezu je dosáhnut přírůstků o délce 0,5-0,6 m. V následu­jícím roce se řez opakuje v případě kratších pří­růstků, než je uvedeno. Pokud letorosty dosáhnou v průběhu vegetace délky přes 0,6 m, zaštípnou se v polovině srpna na délku jen o několik centimetrů přesahující 0,6 m. Tento způsob řezu se opakuje i ve 3. a 4. roce, tím se zapěstuje dostatek postran­ního plodného obrostu a stromek plodí již 6-7. rokem po výsadbě.

Řez kotlovité koruny

Řez po výsadbě

Vysazuje-li se stromek se zapěstovanou korunou, ponechají se maximálně 3-4 hlavní výhony. Ostatní přebytečné se ve větevním kroužku odstraní. Pone­chané výhony se zkrátí na délku 0,3-0,4 m, termi­nál se odstraní na nejvýše ponechaný hlavní výhon. V průběhu vegetace se postranní obrost bud přímo odstraňuje ve větevním kroužku, nebo zakracuje za prvním listem. Obrost z kmene se musí též do po­loviny srpna odstranit řezem ve větevním kroužku.

Řez ve druhém roce

Pokud přírůstky hlavních větví dorostly do délky pře­sahující 0,3 m, zakrátí se právě na délku 0,3-0,4 m. Konkurenční a korunu zahušťující výhony se odstra­ňují ve větevním kroužku. Pokud přírůstky nedosáh­ly potřebné délky nebo jsou příliš slabé (slabší než 0,7 cm), zakrátí se pouze na první pupen.

Řez ve třetím a čtvrtém roce

Přírůstky hlavních větví a dostatečně silné výhony 2. a 3. řádů se opět zakrátí na délku 0,3-0,4 m. Slabé a krátké výhony se zakrátí na první pupen.

Výhony křížící a zahušťující korunu se odstraňují. Ve čtvrtém roce se postup zopakuje. Na konci čtvrtého roku je formování koruny ukončeno.

Udržovací a zmlazovací řez

Na udržovací řez jsou ořešáky nenáročné, vlastní řez spočívá v odstraňování poškozených a namrzlých větví, dále pak v prosvětlování koruny. Na rozdíl od ostatních dřevin není nutné prosvětlovat každo­ročně, ale plně postačí v periodě 2-3 let.

Zmlazování ořešáků je vzhledem k jejich silné re­generační schopnosti úkon poměrně bezproblémo­vý. Optimální termín řezu je bud po vyrašení, nebo koncem srpna. Zmlazování se provádí u přestárlých a mrazem poškozených stromů. Optimální čas zmlazovacího řezu nastává v období, kdy hlavní kosterní větve postupně od vrcholu odumírají (zasychají), pří­růstky jsou minimální (méně než 10 cm/rok) a výrazně klesá výnos.

Technika řezu spočívá v hlubším sesazení na rozvětvení, ze kterého vyrůstá mladší a zdravá větev (nejlépe za prvním větvením). Čím hlubší řez se prove­de, tím je intenzita regenerace silnější. Ořešák lze jako jednu z mála dřevin zmladit z pařezu (řezem u země). Zapěstování nového plodného stromku po celkovém zmlazení trvá 5-10 let. Velké řezné rány je nezbytné ošetřit vhodným přípravkem (nejlépe neředěný Latex), čímž se zamezí průniku infekcí do stromu a zahnívání.

(Pre obrázky odporúčame otvoriť originálny článok)