Česká republika: Vyvlastňování jako horký brambor

Někteří starostové se prý již vysmívají lidem, že jim zaberou pozemek nebo domek, až bude nový zákon o vyvlastňování na světě. Říká to místopředseda Svazu vlastníků půdy František Janda. "Lidé k nám volají ze všech koutů a bojí se. Proto jsme také rozeslali poslancům naše stanovisko."

Zákon připravuje ministerstvo pro místní rozvoj. Široce pojaté vyvlastňování "ve veřejném zájmu" se nelíbí řadě politiků. Proto snad bude jeho konečná podoba únosná.

Podle posledních informací ministerstva pro místní rozvoj (MMR) se podle návrhu zákona počítá s tím, že se i v případě vyvlastňování ve veřejném zájmu budou objekty či pozemky vykupovat za cenu obvyklou nebo dohodnutou. Původně se podle našich informací připravovala cena kolem pěti korun za metr čtvereční. Poté, co se příprava zákona "provalila" v tisku, úředníci ministerstva couvají. Byl totiž označen za nejzásadnější zásah do vlastnických práv od roku 1989 a dokonce za návrat ke komunistickému puči v únoru 1948.

Představitelé ministerstva hovoří o tom, že zdaleka nejde o hotovou verzi, nový ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek publicitu kolem zákona dokonce označil za kampaň, kterou někdo vede proti němu.

Připravovat se přitom začal za ministra Pavla Němce.O tom, jaké stavby nálepku "veřejně prospěšné" dostanou, rozhodne podle nejnovějšího ujištění ministerstva vyhodnocení připomínkového řízení, které ještě neskončilo. Informoval o tom mluvčí MMR František Tlapák.

Křižovatka dálničního obchvatu Plzně s klatovským přiváděčem nedaleko obce Šlovice na jižním Plzeňsku. Auta tudy budou jezdit už od pondělka.

"Podle našeho zjištění mělo ministerstvo v úmyslu dát prostor i vyvlastňování z takzvaných ekologických důvodů, a to například ve prospěch parků uvnitř obce. Může to ale skončit i tak, že se na vyvlastněném místě nakonec postaví nějaká "ekologická" výroba," řekl nám František Janda ze Svazu vlastníků půdy. Dodal, že někteří starostové se již se svými plány, co komu vyvlastní, ani netají. "V řadě případů jde i o majetky restituentů, kterým by se tak stala dvojnásobná křivda. V nejhorším případě požadujeme, aby pozemky byly vykupovány na základě obvyklé ceny nebo dohodou. Jinak by se kromě jiného deformoval trh," dodal.

Zákon o vyvlastňování pozemků a budov ve veřejném zájmu v legislativě podle ministerstva chybí, proto návrh zákona připravuje. Stavbou ve veřejném zájmu by mohly být například vodovody, kanalizace, železnice nebo dálnice, ale i městské parky a zeleň. Podle předsedy ODS Mirka Topolánka je to obrovský průlom do soukromého vlastnictví. Zákon se zdá být odvážný dokonce i některým komunistům. "Stanovit zákonem, že i park je veřejná zeleň, se mi zdá poněkud tvrdé," míní místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Návrhy se nelíbí ani koaličním lidovcům. Zákon však ještě neexistuje a podle ministerstva má teprve vymezit, za jakých podmínek může vyvlastnění nastat.

"Má například jasně stanovit, co je veřejně prospěšnou stavbou i veřejným zájmem, a nahradit dosud nepřesné definice, které umožňovaly do této kategorie zahrnout mnohdy i problematické projekty," poznamenal náměstek ministra pro místní rozvoj Jan Slanina, který zodpovídá za územní plánování. "Navíc podobný záměr musí být součástí územního plánu, takže se k němu budou všechny dotčené strany vyjadřovat," podotkl Slanina. "Jenže je možné, že po vyvlastnění by se mohl územní plán změnit a pozemky nebo objekty by se mohly rozprodávat," upozornil Janda na nebezpečí a možnou taktiku některých obcí.

CO VŠECHNO MOHLO BÝT VEŘEJNÝM ZÁJMEM

(původní návrh bude procházet připomínkami)

• veřejně prospěšné stavby a infrastruktura k nim: silnice, dálnice, železnice, vodní cesty, přehrady, letiště, čističky, kanalizace, trafostanice, energetické a telekomunikační vedení, vodovody
• stavby a opatření k zajištění bezpečnosti státu
• ochrana životního prostředí: snižování ohrožení územní povodněmi a jinými přírodními katastrofami
• založení parků a ploch veřejné zeleně
• vyhlášení ochranného pásma nebo chráněného území
• ozdravení území zajištění přístupu nebo příjezdu k pozemku nebo stavbě
• vytvoření průmyslových zón pro strategické investory celostátního významu

KDO BY MĚL VYVLASTŇOVAT

• obecní a městské úřady
• magistráty
• stát prostřednictvím některého z ministerstev

Někdy mohou pomoci vyšší daně

Ačkoliv si přípravu zákona o vyvlastňování vymohli s největší pravděpodobností někteří zástupci měst a obcí, není pravda, že by s takovým řešením souhlasili všichni starostové. Svazek českých měst a obcí v česko-bavorském pohraničním pásmu Domažlicko o návrhu ještě nejednal, ale jeho předseda Miroslav Pazdera nám kromě jiného řekl:

"Návrh jsem sice neviděl, ale rozhodně nalézt způsob, jak v obci zasáhnout ve veřejném zájmu, není špatná věc. Otázka je, na jakou hranici se až má jít a také záleží na způsobu oceňování.

Je známo, že stát je lakomý. Známým příkladem je letité zablokování výstavby dálnice v Plzni. Pokud by měl být veřejným zájmem i park, to nepovažuji za vhodné. Jsou však i jiné způsoby než vyvlastňování. Z Německa znám třeba případ, kdy majitel nechtěl prodat pozemek, který obec potřebovala kvůli rozšíření hřbitova. Platí z něj tedy obci pětkrát vyšší daň." O vyvlastňovacím zákonu zatím ještě nejednal ani Svaz měst a obcí. Jeho místopředsedovi Jaromíru Jechovi připadá jako "trochu silná, až komunistická zbraň".

Co slovo, to perla

Bývalý ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (US-DEU) v televizním pořadu uvedl, že pokud se po jeho odchodu z ministerstva návrh vyvlastňovacího zákona rozšířil i na zeleň a parky, musí to obhajovat jeho nástupce. Němcův nynější mluvčí na ministerstvu spravedlnosti uvedl: "Je pravda, že se to chystalo už dříve, ale pan ministr (Němec) se chystal navrhované okruhy veřejného zájmu % návrhu seškrtat. Už to nestihl." Nynější ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek (ČSSD) k zákonu řekl: "Je to jen polotovar, jen jedna z verzí, o žádném zákonu nelze hovořit." Není podle něj jasné, kdy by měl být hotov.

POSLANEC POSPÍŠIL: Novy zákon nepotřebujeme

Je vůbec zákon o vyvlastňování zapotřebí? Jiří Pospíšil (ODS), člen ústavně-právního výboru sněmovny, nám kromě jiného řekl:"
Vyvlastňování upravuje stavební zákon a určitá novelizace má smysl.
Například na úseku výše odškodnění, které dnes nerespektuje tržní ceny. Nevidím ale, že by v současné době existoval nějaký reálný živý problém, proč by musel existoval ještě zvláštní zákon o vyvlastňování.

Tento samotný akt vždy poškozuje majitele,který je nucen se něčeho vzdát, co by jinak prodal, kdyby chtěl. Při vyvlastňování se musejí vždy dodržet ústavní podmínky. Ústava říká, že je možné, ale jen ve výjimečných případech, kdy neexistuje jiné řešení. Vyjmenovávat stavby, kvůli kterým by se lidem mohl pozemek nebo stavba vyvlastnit, je tedy už z principu špatné," Zákon o vyvlastňování má podle ministerstva pro místní rozvoj navazovat na připravovanou novelu stavebního zákona.Jeho současné vedení chce do diskuse o znění zákona zapojit i představitele krajů, měst a obcí. Co když mají obce rozdílné zájmy?

Typickým příkladem, kdy nejsou v jedné věci obce zajedno, je výstavba silnice R 35, která povede od německé hranice přes Liberec do Lipníka nad Bečvou. Těžko říci, jak by se v případě platnosti zákona o vyvlastňování nakonec postupovalo. Například starosta Valašského Meziříčí Jiří Kubeša je pro postavení této komunikace: "Máme-li dosáhnout určitého rozvoje, je nutné stavbu silnice podpořit," prohlásil počátkem tohoto měsíce. Silnice R 35 má pro region podle tamních starostů zásadní význam. Představuje totiž nejen spojnici s rychlostní komunikací R 48 z Olomouce do Frýdku-Místku, ale i s budoucí dálnicí D 47.

Silnice je také důležitá pro vstup zahraničních investorů do průmyslové zóny Lesná ve Valašském Meziříčí. Naopak Sdružení obcí proti omezování samosprávy se právě výstavba této silnice nelíbí.

Sdružení založilo začátkem září 13 obcí v Libereckém a Královéhradeckém kraji, jichž by se údajně dotkla výstavba komunikace R 35 přes Český ráj. Už prý mají podporu několika dalších ze Středočeského kraje, kterým se nelíbí plánovaná stavba dálnice D 3 z Prahy do jižních Čech. Kritizují také návrh takzvaného dálničního zákona a připravovaný stavební zákon. Dálniční zákon totiž přesně vyjmenovává trasy 17 dálnic a rychlostních silnic. Pokud budou jmenovány zákonem, nemají obce možnost ovlivnit jejich výstavbu a umístění.