Diaľnica D3, história a okolnosti výstavby

Hričovské Podhradie – Kysucké Nové Mesto – Čadca – státní hranice Slovensko/Polsko.

Dálnice je součástí VI. Panevropského koridoru Gdaňsk - Katovice - Žilina a taky mezinárodní silnice E75 Gdaňsk – Lodž – Žilina – Bratislava – Budapešť – Bělehrad – Atény. Výstavbu dálnice schválila slovenská vláda v březnu 1999. Na propojení dálnice D3 s polskou rychlostní silnicí byla sepsána mezinárodni dohoda. Dálnice se bude až na úsek Hričovské Podhradie - Žilina, Brodno stavět v polovičním profilu. Na polské straně bude navazovat na dálnici D3 polská rychlostní komunikace S69 Czenstochowa - Katovice - Bielsko-Biela - státní hranice.

V roce 2007 se posoudí, jestli by nebylo lepší postavit 1/2 profil se zemními prácemi a přípravnými prácemi na výstavbě mostou a nadjazdou pro rychlou dostavbu na plny profil od města Žilina po Kysucké Nové Mesto a k daným stavebním úsekům.

V provozu je Oščadnica - Čadca-obchvat a velmi krátký úsek před polskými hranicemi v polovičním profilu.

19. ledna 2006 byl zprovozněn 150 dlouhý úsek před státní hranicí s Polskem na stavbě Skalité - st. hranice.

V říjnu 2005 byla zahájena stavba Hričovské Podhradie - Žilina-Strážov.

• Celková délka: 59 km
• V provozu: 11,88 km (1/2 profilu)
• Ve stavbě: 6,85 km
  3,02 km (1/2 profilu)
• V přípravě: 42,75 km

Úseky ve stavbě

Stavba Hričovské Podhradie - Žilina-Strážov je projektována v kategorii D 26,5/100 a v km 6,650-6,850 v kategorii D 24,5/100 a měří 6,850 km. Součástí stavby je MÚK Dolný Hričov, která řeší křížení s dálnicí D1 a napojení silnice I/18, MÚK Žilina-Strážov, úsek dálnice D1 v délce 680,46 m přeložka silnice I/18 v délce 815 m, větve křižovatek v délce 4874, přeložky silnic III. třídy v délce 3395 m. Bude také postaveno 20 mostů, z toho 9 dálničních o celkové délce 2601,6 m (největší je estakáda ve svahu nad silnicí I/18 o délce 1560 m), 9 na větvích křižovatek o celkové délce 1836 m, 2 nadjezdy o celkové délce 329 m, 1 ostatní o délce 21 m a 11 opěrných a zárubních zdí v délce 1859 m. Most na větvi V3 křižovatky Dolný Hričov tvoří monolitický objekt z předpjatého betonu o 16 polí s rozpětím 25,2 až 39 m.Začíná před významnou dálniční křižovatkou Dolný Hričova odtud povede podél trati ŽSR. Mezi Dolním a Horním Hričovem dálnice přechází mostem železniční trať a silnice I/18 a dále vede nad silnicí I/18 po úpatí kopce až k budoucí mimoúrovňové křižovatce Žilina-Strážov se silnicí I/18, která bude realizována částečně. Stavba tady bude navazovat na přivaděč Žilina-Strážov.

Na stavbu bylo vydáno kladné hodnocení MŽP SR. V roce 1998 bylo vydáno územní rozhodnutí. V roce 1998 byla zpracována dokumentace pro stavební povolení. V červnu 2005 byla aktualizována. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 6,959 miliardy Sk. Stavbu provádí Doprastav, Strabag a Váhostav SK. ÚSek se na slovenské poměry staví velmi rychle. Výstavba byla slavnostně zahájena 7. října 2005 a potrvá do prosince 2009. 12. ledna byl zpřovozněn 5,7 km dlouhý úsek dálnice v polovičním profilu spolu se stavbou Vrtižér - Hričovské Podhradie.

Stavba Skalité - státní hranice Slovensko/Polsko je projektována v polovičním profilu kategorie D 24,5 a měří 3,175 km. Na trase jsou plánovány 4 mosty o celkové délce 1352 m. Délka nejdelšího mostu (most č. 201) bude 494 m, výška mostních pilířů má byť až 32 m. Náklady na výstavbu jsou plánovány 3,08 miliardy Sk. Výstavba v oblasti Skalitého začala v listopadu 1997 a podle původního harmonogramu výstavby měli stavbu dokončit v listopadu 2000. V roce 1999 byla výstavba zastavená. Úsek je rozestavěný na 20 procent. Stavbu provádí Vahostav SK. Do provozu má být uveden v říjnu 2008, s termínem dokončení v prosinci 2008. 16. ledna 2006 byl uveden do provozu 150 m dlouhý úsek s novou celnicí před státní hranicí.

Připravované úseky

Stavba Žilina-Strážov - Žilina-Brodno je projektována v kategorii D 24,5/100 a měří 6 km. Zatím se dálnice v tomto úseku stavět nebude, protože je velmi nákladná. Doprava bude vedena po dálničních přivaděčích Žiliny přes město. Součástí stavby je objekt 223-00 Estakáda v km 7,5 nad silnicí I/18, ŽSR a vodní nádrží Hričov, mimoúrovňová křižovatka Žilina- Brodno a dálniční tunel Pov. Chlmec, který je dlouhý 2218 m. V první etapě se bude razit jižní tubus. V tunelu jsou navrženy 3 nouzové zálivy a 7 únikových cest.
Stavba začíná za mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí I/18 Žilina-Strážov. Estakádou přes silnici I/18, ŽSR a vodní nádrží Hričov pokračuje na druhý břeh Váhu, kde následuje tunel. Stavba končí na křižovatce s přivaděčem Žilina - Brodno. Výstavba je plánována až v období po roce 2010.

Stavba Žilina-Brodno - Kys. N. Mesto je projektována v polovičním profilu kategorie D 24,5 a měří 8,2 km. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Součástí stavby jsou 2 MÚK, objekt 235-00 podjezd na D3 v km 17,950 a tunel Kysuca o délce 584 m. Stavba by měla plynule začínat na konci dálničního přivaděče Žilina - Brodno. Následuje most přes trať ŽSR. Po levém břehu řeky Kysuce dálnice pokračuje k tunelu Kysuce, kterým prochází kolem Kys. N. Mesta, kde jsou vybudovány dvě křižovatky Jih a Sever. Následně se napojuje na další úsek. Stavba nahradí přetíženou silnici I/11. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 12,27 miliardy Sk. Výstavba je plánována v období leden 2007 až prosinec 2011.

Stavba Kys. N. Mesto - Čadca-juh je projektována v polovičním profilu kategorie D 24,5 a měří 11,68 km. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Probíhá aktualizace dokumentace pro územní rozhodnutí. Stavba bude začínat na MÚK Kysucké N. Mesto a odtud povede až k již provozovanému úseku Oščadnica - Čadca-Bukov, kde by se měla napojit na MÚK Čadca - juh. Stavba nahradí přetíženou silnici I/11 a zlepší spojení s Ostravskou aglomerací. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 1,75 miliardy Sk. Výstavba je plánována v období leden 2008 až prosinec 2012.

Stavba Čadca-Bukov - Svrčinovec je projektována v polovičním profilu kategorie D 24,5 a měří 5,62 km. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Probíhá aktualizace dokumentace pro územní rozhodnutí. Stavba bude začínat na mimoúrovňové křižovatce Čadca - Bukov a odtud povede k významné mimoúrovňové křižovatce Svrčinovec, kde bude začínat rychlostní silnice R5. Stavba nahradí přetíženou silnici I/11 a zlepší spojení s Ostravskou aglomerací. Uvažuje se se spolufinancováním kohezního fondu EU. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 4,182 miliardy Sk. Výstavba je plánována v období říjen 2007 až prosinec 2011.

Stavba Svrčinovec - Skalité je projektována v polovičním profilu kategorie D 24,5/80 a měří 12,1 km. Součástí stavby je 12 dálničních mostů, nadjezd, 7 mostů na přeložkách, opěrné zdi o délce 309 m, zárubní zdi o délce 562 m a protihlukové stěny o délce 2262. Bude postavena také MÚK Svrčinovec, malé oboustranné odpočívadlo a 20 přeložek silnic a cest. Součástí stavby jsou tunely Poľana (975 m) a Svrčinovec (464 m), kde budou vyraženy jejich pravé tubusy v 1. etapě. Ražbu průzkumné štoly tunelu Poľana (840 m) provádí Doprastav s předpokládanou cenou 130 milionů Sk bez DPH. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). 20. července 2004 bylo vydáno územní rozhodnutí. Probíhá zpracování dokumentace pro stavební povolení.
Stavba bude začínat před mostem přes železniční trať Ostrava - Žilina. Následuje významná MÚK Svrčinovec se silnicí I/11, kde by měla v budoucnu začínat plánovaná rychlostní silnice R5. Následuje tunel Svrčinovec. Následují mostní objekty, zářezy a násypy. Na úpatí Zadních honů je navržena odpočívka. Za tunelem Polana před obcí Skalité stavba končí napojením na úsek dálnice Skalité - státní hranice.

Po vybudovaní tohoto úseku se předpokládá přesměrování tranzitní dopravy sever - jih z hraničního přechodu v Trstené na Kysuce. Uvažuje se se spolufinancováním kohezního fondu EU. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 9,043 miliardy Sk. Výstavba je plánována v letech květen 2007 až prosinec 2011.

Úseky v provozu

Stavba Oščadnica - Čadca je projektována v polovičním profilu kategorie D 24,5 a měří 3,45 km. Stavba nahradí přetíženou cestu I/11. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 387 milionů Sk. Výstavba začala v dubnu 1996. Do konce roku 1998 stavbaři úsek skoro dokončili. Je vyasfaltovaný a svodidla jsou skoro v celé požadované délce namontované. V roce 1999 vláda SR rozhodla o odsunutí termínu dokončení této rozestavěné stavby. V současné době je výstavba zastavena. Stavbu provádí Vahostav a.s., Žilina. Stavba Oščadnica - Čadca spolu s obchvat Čadce byla uvedena do provozu 29. října 2004.

Stavba Čadca - obchvat je projektována v polovičním profilu kategorie D 24,5 a měří 2,79 km, z toho tunel Horelica 595 metrů. Stavba nahradí složitý průjezd městem Čadca. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 3,216 miliardy Sk. Tunel je typickým bočním svahovým tunelem, který je ražený přes vrch Čupel. V první fázi bude vybudována jižní tunelová trouba. Provoz v tunelu bude veden obousměrně. Tunel byl ražen metodou NRTM. Výstavba byly zahájeny práce v předportálové části tunelu v délce 180 metrů v dubnu 1998. Poté vyrazily průzkumnou štolu tunelu Horelica v délce 225 metrů. V červenci 2000 byla zahájena ražba tunelu, který byl slavnostně proražen 7. července 2002. Stavbu provádí Vahostav a.s., Žilina. Obchvat Čadce spolu s tunelem Horelica a stavbou Oščadnica - Čadca byla uvedena do provozu 29. října 2004.