Dobeš chce omezit spekulace s pozemky a zlevnit dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce zabránit spekulacím s pozemky pro dopravní výstavbu tím, že by se změnou zákona oddělil proces vyvlastnění od jednání o náhradě. Předpokládá, že dopravní výstavba by se tak urychlila a ušetřilo by se až 60 procent ze současných cen na výkupy pozemků. Možnou úsporu odhalila analýza investic v Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Ušetřit náklady je podle ŘSD možné také u staveb, které požadují obce či kraje.

Novelu zákona připravuje Ministerstvo dopravy ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj. „ŘSD bude mít volnou ruku k jednání o ceně s majitelem pozemku. Pokud tuto cenu majitel pozemku do zákonem určeného počtu dní nebude akceptovat, pak se rozhodnutí přesune na Vyvlastňovací úřad. Tím budou magistráty nebo krajské úřady. V takovém případě se pak bude náhrada za pozemek určovat dle odhadu ceny před vydáním územního rozhodnutí,“ popsal ministr dopravy Pavel Dobeš. Za původně nestavební pozemky by tak stát jejich majitelům vyplácel dvojnásobek původní ceny, což by ale bylo méně, než pokud by musel proplácet pozemky už jako stavební po vydání územního rozhodnutí.

Majitelům stavebních parcel by ŘSD nabízelo k odhadu ceny bonus 15 procent. Podle Dobeše tím nebudou poškozena práva majitelů nemovitostí, protože jejich pozemky se zhodnotí až změnou územního plánu. Po této změně by se spekulace s pozemky nevyplatily, očekává ministr. Na výkupy pozemků nyní jde u menších staveb zhruba desetina celkových nákladů, u větších projektů zejména v okolí velkých měst je tento podíl vyšší. Oddělení procesu vyvlastnění od jednání o náhradě podle Dobeše funguje například v Německu, kde se proti Česku staví výrazně rychleji i levněji. První řízení by stanovilo, že jde o stavbu ve veřejném zájmu a pozemky je možné vyvlastnit. Druhé řízení by pak současně se zahájením stavby určilo výši finanční kompenzace pro majitele pozemku.

Ministerstvo dopravy také na základě analýzy ŘSD nechce pokračovat ve výstavbě požadované například obcemi nebo kraji, která ale s budovanou komunikací nesouvisí. Týká se to nákladných mimoúrovňových křížení, sjezdů, ekoduktů pro bezpečný přechod zvěře přes komunikace nebo modernizací autobusových nádraží a železničních stanic. Financování těchto doplňkových staveb chce ŘSD buď přenechat obcím úplně, nebo od nich získat finanční spoluúčast. Ředitelství by tak mohlo ušetřit až 15 procent nákladů jednotlivých staveb.

„Stavíme spoustu objektů, které přímo nesouvisí s hlavní stavební trasou. Přednost dostanou ty oblasti, kde pochopí, že se musí na stavbách šetřit a kde si odepřou luxusní pojetí dopravní infrastruktury,“ uvedl pověřený ředitel ŘSD René Poruba. Dnešní systém podle něj umožňuje doplňkové stavby přidávat k původnímu plánu na základě požadavků obcí, krajů a občanských sdružení při řízení o územním rozhodnutí a při posuzování vlivu stavby na životní prostředí. Pokud by se tato praxe změnila, bylo by v připravovaných stavbách možné v následujících 20 letech ušetřit zhruba 200 miliard korun.

Náklady ŘSD zvyšuje také budování protihlukových valů u již existujících komunikací, v jejichž okolí vznikají nové obytné domy. Do budoucna bude ŘSD chtít, aby u těchto staveb nebylo jediným investorem. Na jejich financování by se měli podílet developeři a také obce, které rozšíření obytné zástavby směrem k rychlostním komunikacím změnou územního plánu umožnily.